Dnešní moderní společnost vytváří velké množství zastavěných a zpevněných ploch - ať už se jedná o střechy budov, nebo např. parkoviště. Z takových ploch voda rychle odtéká a tím vzniká lokální deficit podpovrchových vod. V místech, kam tyto vody odtékají, naopak mohou vznikat povodňové situace mnohdy nemalých rozměrů. V rámci strategického rámce udržitelného rozvoje ČR (platný od roku 2010) je jedním z cílů Prioritní osy 4 Krajina, ekosystémy a biodiverzita umožnění vsakování srážkových vod v místě jejich dopadu.
V řadě novelizací právních předpisů, kterými se upravují podmínky pro výstavbu, je obsažena povinnost likvidovat srážkové vody. Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) v aktuálním znění (§ 5 odst. (3)) říká: „Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni, podle charakteru a účelu užívání těchto staveb… zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem.“ Ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v aktuálním znění pak vychází vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Využití srážkových vod a vsakování srážkových vod přímo na pozemku stavebníka je podle těchto legislativních předpisů přednostní formou likvidace srážkových vod ze staveb.
Navrhování vsakovacích zařízení se řídí technickými předpisy, které byly schváleny v nedávné době. ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod (únor 2012) určuje rozsah výstupů hydrogeologického průzkumu, výběr a způsob dimenzování vsakovacího prvku. K nejčastěji používaným podzemním vsakovacím prvkům patří prefabrikované vsakovací bloky a tunely, štěrkem vyplněné vsakovací příkopy či vsakovací studny. Za vhodných podmínek mohou být použita vsakovací zařízení povrchová, jako jsou mělké zatravněné prohlubně (průlehy), vsakovací nádrže a příkopy. Tato norma byla doplněna TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která řeší likvidaci srážkových vod v urbanizovaných územích způsoby blízkými přírodě. Jako prioritní způsob považuje vsakování srážkových vod do zemního prostředí, při nedostatečné propustnosti kombinované s retencí a regulovaným odtokem. Až v případě neproveditelnosti či nepřípustnosti vsakování navrhuje regulované odvádění do povrchových vod. Nejméně příznivě hodnotí odvádění srážkových vod jednotnou kanalizací. Norma specifikuje výběr vsakovacího prvku s ohledem na různé typy odvodňovaných ploch a jejich znečištění.
V našem okolí, kde je povrch území nejčastěji tvořen omezeně propustnými zeminami (jílovitě zvětrávajícími křídovými „opukami“ nebo pokryvy spraší), je potřeba věnovat podkladům pro návrh vsakovacích zařízení srážkových vod velkou pozornost. To platí nejen u velkých zpevněných ploch, ale také v prostoru nově vznikající obytné zástavby, která bohužel často vůbec nezohledňuje místní limitující podmínky pro vsakování srážkových vod. Z praxe, platných legislativních předpisů a technických norem vyplývá nutnost řešit problematiku likvidace srážkových vod koncepčně pro celé zastavované území.
(poslední aktualizace stránky 13. 11. 2013)
